Jak pochopit význam a důležitost whistleblowingu
Možná jste již slyšeli slovo whistleblowing nebo whistleblower. Význam těchto slov označuje oznamovatele, informátora, který odhaluje a informuje o podvodech, plýtvání, nekalých praktikách, zneužívání nebo ohrožení veřejného zdraví, životního prostředí a bezpečnosti tomu, kdo je v pozici to napravit. V podstatě whistleblower poukazuje na nesprávné jednání a porušování zákonů a předpisů. Řeknete si, to může přece každý. Ale oznamovatel (whistleblower), který chce ochranu a odměnu oznamovatele, musí dodržovat definice a postupy zákona, pro žadatele o formální status oznamovatele.
Směrnice EU o whistleblowingu
Informátoři jsou důležití pro zachování otevřené a transparentní společnosti, protože odhalují nevhodné chování nebo skryté hrozby. Pro lepší ochranu před negativními následky Evropská komise předložila dne 23. dubna 2018 balíček iniciativ včetně návrhu směrnice o ochraně oznamovatelů, kteří ohlašují porušování práva Unie a oznámení, kterým se stanoví komplexní právní rámec na oznamovatele s cílem chránit veřejný zájem na evropské úrovni. Dále zřídit snadno přístupné kanály ohlašování, zdůraznit povinnost zachovávat důvěrnost a zákaz odvetných opatření proti oznamovatelům, jakož i zavést cílená ochranná opatření.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 z října 2019 o ochraně osob, které ohlašují porušení práva Unie, byla přijata 23. října 2019 a vstoupila v platnost dne 16. prosince 2019. Členské státy ji měly do svých vnitrostátních právních předpisů provést do 17. prosince 2021. Všechny dokumenty týkající se této směrnice, jakož i její celé znění najdete volně dostupné na stránkách evropské komise.
Povinnost zavést nástroje whistleblowingu má každý zaměstnavatel v soukromé sféře, který zaměstnává více než 50 zaměstnanců. To znamená mít vnitřní systém oznamování nezákonných činností. Pro veřejný sektor to platí od pěti zaměstnanců. Týká se to i bank, pojišťoven, veřejných institucí a organizací v oblasti finančního trhu.
Cíle směrnice EU o whistleblowingu
Hlavním cílem směrnice je odhalování a prevence nesprávného jednání a porušování zákonů a předpisů. Dalším je zkvalitnit prosazování práva zřízením efektivních, důvěrných a bezpečných kanálů pro oznamování zpráv s cílem účinně chránit oznamovatele před strachem z odvety. Ochraňovat oznamovatele tím, že se mu pomůže s jistotou podat oznámení, beze strachu z odvetné akce, zajištěním anonymity.
Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů)
Směrnice EU je cílena na ochranná opatření pro oznamovatele (whistleblowerů) korupce a základním rysem směrnice je jejich ochrana. Zahrnuje ochranu zaměstnanců oznamovatelů, ale je i pro žadatele o zaměstnání, někdejší zaměstnance, napomáhatele oznamovatele a novináře. Tyto osoby mají ochranu před ztrátou zaměstnání, degradací a jinou formou diskriminace.
Ochrana se vztahuje na informace o přestupcích, které souvisejí s právem EU, jako jsou daňové podvody, korupce, přestupky při zadávání veřejných zakázek, bezpečnost výrobků a silničního provozu, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele a osobních údajů.
Whistleblower má dvě možnosti
- nekalou praktiku oznámí interně v rámci společnosti nebo organizace
- podá oznámení přímo příslušnému orgánu dozoru
Pokud takové oznámení zůstane bez náležité reakce, nápravy nebo se oznamovatel domnívá, že je to ve veřejném zájmu, může se obrátit také přímo na média nebo veřejnost.
Proč je whistleblowing důležitý
Whistleblowing poukazuje na neetické chování, šikanování, diskriminaci, nespravedlivé zacházení, na nekalé praktiky, korupční chování nebo na nedodržování zákonů, či dokonce na trestný čin. Oznamování nepravosti je pro naši společnost velmi důležité.
Mnoho lidí upozorňuje na špatné účetnictví, daňové podvody nebo na znečištění přírody, ekologické pochybení a korupci. Některé z trestných činů mohou mít dopad na vládu, akcionáře společností, daňové poplatníky nebo poškozují konkurenční firmy, veřejné zájmy. Mnoho z nich by bez whistleblowerů orgány činné v trestním řízení jen stěží nebo vůbec neodhalily. Právě oznamovatelé jsou kritickým nástrojem v boji proti podvodům, korupci a nekalým praktikám.
Nejznámější whistlebloweri
Možná jste zachytili některá jména a kauzy o kterých si povídalo a psalo v médiích, aniž byste věděli, že právě tito lidé byli oznamovatelé (whistlebloweri). Někteří rozvířili hladinu pořádně a upozornili na vládní přešlapy nebo na nekalé praktiky velkých společností.
David Graham
Biochemik, který upozornil na výrobu nebezpečných léků ve farmaceutické společnosti, kde sám pracoval.
David Kelly
Upozornil na nejasné, vymyšlené důvody invaze do Iráku.
Karen Silkwoodová
Pracovala v 70. letech v jaderné elektrárně Ker-McGee, nedaleko Oklahomy, jako chemická technička. Jako odborová aktivistka zkoumala otázky zdraví a bezpečnosti ve firmě. Silkwoodová objevila řadu bezpečnostních problémů včetně vystavení pracovníků kontaminaci plutoniem, vadného dýchacího zařízení a dalších. V létě 1974 svědčila o svých obavách před komisí pro atomovou energii USA.
(Na základě této události vznikl film Silkwood (1984) s Meryl Streep, která byla nominována za ztvárnění Karen Silkwood na Oskara. Velmi dobrý film!)
Chelsea Manningová (Bradley Manning)
Zpravodajská transrodová analytička americké armády v Iráku, která zveřejnila největší soubor utajovaných vojenských a diplomatických dokumentů. Ty byly publikovány na platformě WikiLeaks. V roce 2010 poskytl zpravodajský analytik americké armády Bradley Manning (později Chelsea Manning) armádní materiály, které poukazovaly na podezřelé úsilí USA o ekonomickou a politickou izolaci Íránu a dokumenty týkající se válek v Iráku a Afghánistánu (zneužívání a mučení vězňů amerických práv). V této kauze zásadně figuroval i Julian Assange, zakladatel WikiLeaks.
Edward Snowden
Bývalý konzulant pro počítačové zpravodajství zveřejnil v roce 2013 dokumenty o přísně tajných programech Národní bezpečnostní agentury reportérům Washington Post a The Guardian. Snowden se pokusil své etické obavy z globálních programů nelegálního sledování oznámit interně. Jelikož neuspěl učinil tak veřejně, čímž vyvolal veřejnou diskusi o soukromí a národní bezpečnosti.
W. Mark Felt
Felt byl více než 30 let tajný informátor reportérů B. Woodwarda a C. Bernsteina z Washington Post. Na základě informací utajovaného whistleblowera prolomili skandál Watergate v roce 1972. Teprve v roce 2005 byla odhalena identita tohoto whistlebloweru. Informátorem byl W. Mark Felt zástupce ředitele FBI, druhé velitelské pozice na úřadě v době úniku informací o angažovanosti prezidenta Nixona ve Watergate.
Maria Efimova
Maria Efimova, bývalá zaměstnankyně Pilatus Bank, poskytla údaje společnosti Caruana Galizia v roce 2017 a odhalila, že tajná společnost sídlící v Panamě patřila Michelle Muscat, manželce bývalého premiéra Malty Josepha Muscata. Po zveřejnění Panama Papers z roku 2016 maltská investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia zkoumala rozsáhlé systémy korupce a praní špinavých peněz na Maltě. Efimovy důkazy pomohly novinářce spojit se a objasnit nezákonnou činnost na ostrově.
Raphael Halet
Halet upozornil na daňové úniky nadnárodních společností v Lucembursku. Poukázal na to, že taková nekalá praktika narušuje férové konkurenční soutěžení a není zárukou pro rovné podmínky pro všechny daňové poplatníky. Jeho příběh a odvaha whistlebloweru v kauze LuxLeaks byly oceněny inaugurační cenou GUE/NGL pro novináře, whistleblowery a ochránce práva na informace. Spolu se zavražděným novinářem Janem Kuciakem byli prohlášeni za první držitele této ceny na počest zesnulé maltské novinářky Daphne Caruana Galiza (kauza Panama Papers).
Tato jména whistleblowerů rezonovala ve velkých kauzách, která poukazovala na extrémně velká pochybení a nekalé praktiky. Ne všichni byli doceněni za svou aktivitu, z důvodů, že k údajům a dokumentů se dostali nezákonně nebo pomocí zneužití přístupu k nim. V některých případech čelili soudním obviněním nebo dokonce zemřeli za neobjasněných okolností.
Whistleblowers - v překladu informátoři, udavači (oznamovatelé)
W histle blowing (odděleně) - pískání, foukání do píšťalky
(někde se obrazně uvádí whistle blowing, jako pískání, které chce rázně něco ukončit)
Doplňujíci info
Dne 1. srpna 2023 nabývá účinnosti zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů a zákon č. 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.